(text Milan Herzog, hudba Radim Šmíd)
Když procházím se městem a koukám na ty davy,
každej někam běží a neví si moc rady.
Támhle nějakej kolík na autobus letí,
nedívá se, zakopne a válí se ve smetí.
Jinej borec v saku, jede v náklaďáku,
dávno měl bejt jinde, teď honí šajtrpáku.
RF:
Každej někam spěchá, ale všichni máme stejnej cíl
teď už jde jenom o to, kdo z nás tu zůstane dýl.
Žijeme jen jednou, tak nesmíš se bát,
je čas si chvíli sednout, času druhou šanci dát.
Hasič si to hasí, někdo něco chytlo
zapne si i maják, něco do cesty mu vlítlo.
To snad není možný, koho ten vůl sejmul,
borec už buse nestihne, na místě tu zhebnul.
Co z toho všeho plyne, někdo pozdějc někdo dříve,
spěchat nemá cenu, štěstí má, kdo na to přijde.
RF
Nevím, kdo to tenkrát řekl,
ale bylo to něco o tom,
že život by se neměl uspěchat,
protože z něj stejně nevyváznem živý
RF
© 2008 Všechna práva vyhrazena.