Rozepsaná kniha

(hudba a text Milan Herzog a Radim Šmíd)

Večerní pondělí v domě je prázdno,

tak jako ve mě, kde něco zhaslo,

plamen už nehoří, někdo jej zhasil,

tisíckrát za tebe jsem u boha prosil,

však nikdo neslyší můj hlas jak křičí,

ptám se sám sebe a smutek mě zničí.

RF:

Ukaž mi tu stránku, tu kde se píše že tě nesmím mít.

Teď už mám na kahánku a sedím tu tiše v koutě němýho nářku

Jak dá se jen vrátit, kde jsou ty časy,

naše osudy zvrátit, dát na vnitřní hlasy,

mám strach že se nedá porazit síly větru,

proti proudu nejde ani o pár metrů

a já se ptám jakou víru má láska,

zda to dokáže zvrátit, je věčná otázka.

RF:

Ukaž mi tu stránku, tu kde se píše, že tě nesmím mít.

Teď už mám na kahánku a sedím tu tiše v koutě němýho nářku

Do konce tý knížky ještě pár stránek zbývá, do nich můžeme psát.

Teď padáme z výšky, času málo nám zbývá a ty mě nechceš znát.